Giorgio Scerbanenco a milánská mysteriózní detektivka / Giorgio Scerbanenco e il giallo misterioso milanese

 

Soukromá Venuše / Venere privata. Zdroj / Fonte: Garzanti (1976).

Spisovatel, prozaik a novinář Giorgio Scerbanenco (1911-1969) je českým i italským čtenářů známý především jako autor detektivek z prostředí Milána, jehož protagonistou je detektiv Duca Lamberti. Ačkoliv jeho jméno zní italsky, jedná se o poitalštění jeho původního jména, neboť přišel do Itálie s ukrajinským jménem Volodymyr-Džordžo Ščerbanenko. V Itálii si zvolil takové jméno, které se v ukrajinštině i italštině vyslovuje stejně. Kromě detektivních románů psal také beletrii v oblasti jiných populárních žánrů, například westerny, sci-fi a milostné příběhy pro ženy. V Itálii vycházely jeho knihy od 30. let v rozmanitých knižních nakladatelstvích, k nimž patřili především milánští vydavatelé Arnoldo Mondadori, Angelo Rizzoli a Aldo Garzanti.

V širokém žánrovém spektru Scerbanencova zaměření, v němž můžeme nalézt i policejní, válečné nebo psychologické romány ze současnosti, zůstává autor dodnes nejvíce spojován s detektivními romány a povídkami. Kromě kvadrilogie s milánským vyšetřovatelem Ducou Lambertim, patří k nejznámějším titulům sbírka povídek z podsvětí Milána Milano calibro 9 (Milán, kalibr 9, 1969), kterou v roce 1972 zfilmoval pod stejnojmenným názvem Fernando Di Leo. Režisér přebírá ze Secerbanencovy knihy zejména některé motivy, zápletky, postavy a prostředí, které zasazuje do akční gangsterské a mafiánské podívané. V období 60. až 80. let se staly Scerbanencovy romány v Itálii často adaptovanými předlohami pro filmové policejní thrillery.

Spisovatel svou sérií o Lambertim z 60. let do určité míry navazuje na svůj první detektivní cyklus s americkým hrdinou Arthurem Jellingem ze 40. let, který se odehrává v Bostonu. Giorgio Scerbanenco psal také westerny, jejichž příběhy často zasazoval do Mexika a prolínal je i s jinými žánry. Patří mezi ně například romány Il grande incanto (Velký půvab, 1948) a La mia ragazza di Magdalena (Má dívka Magdaléna, 1949), v nichž autor prolíná s mexickým folklórem i příběhy o lásce. Méně známé položky Scerbanencovy literární tvorby představují například sci-fi Il paese senza cielo (Země bez nebe, 1939), post-apokalyptický příběh Il cavallo venduto (Prodaný kůň, 1963) nebo exotické dobrodružství Johanna della foresta (Johanna z pralesa, 1955).

 

Zrádci všech / Traditori di tutti. Zdroj / Fonte: Garzanti (1970).

Lo scrittore, romanziere e giornalista Giorgio Scerbanenco (1911-1969) è noto ai lettori cechi e italiani soprattutto come autore di romanzi gialli ambientati a Milano, il cui protagonista è il detective Duca Lamberti. Sebbene il suo nome sembri italiano, è un‘italianizzazione del suo nome originale, poiché proviene dall‘Ucraina e originariamente si chiamava Volodymyr-Džordžo Ščerbanenko. In Italia ha scelto un nome che si pronuncia uguale in ucraino e italiano. Oltre ai romanzi gialli, ha scritto anche narrativa di generi popolari come western, fantascienza e storie d‘amore per donne. In Italia i suoi libri furono pubblicati a partire dagli anni ‘30 da diverse case editrici, tra cui principalmente gli editori milanesi Arnoldo Mondadori, Angelo Rizzoli e Aldo Garzanti.

Nell‘ampio spettro di generi al centro dell‘attenzione di Scerbanenco, in cui possiamo trovare anche romanzi polizieschi, di guerra o psicologici dei giorni nostri, l‘autore rimane ancora oggi maggiormente associato ai romanzi e racconti gialli. Tra i titoli più noti, oltre alla quadrilogia con l‘investigatore milanese Duca Lamberti, si annovera la raccolta di storie dalla malavita milanese Milano calibro 9 (1969), da cui ha girato Fernando Di Leo il ononimo film nel 1972. Il regista riprende alcuni motivi, trame, personaggi e ambienti del libro di Scerbanenco, collocandoli in spettacolo d‘azione sui gangster e mafia. Nel periodo dagli anni ‘60 agli anni ‘80, i romanzi di Scerbaneco divennero modelli spesso adattati per i thriller polizieschi in cinema italiano.

Con la sua serie su Lamberti degli anni ‘60, lo scrittore segue in una certa misura il suo primo ciclo giallo con l‘eroe americano Arthur Jelling degli anni ‘40, ambientato a Boston. Giorgio Scerbanenco scrisse anche i western, le cui storie spesso ambientò in Messico e le mescolò con altri generi. Tra questi, ad esempio, i romanzi Il grande incanto (1948) e La mia ragazza di Magdalena (1949), in cui l‘autore intreccia storie d‘amore con il folclore messicano. Titoli meno conosciuti dell‘opera letteraria di Scerbanenco rappresentano ad esempio la fantascienza Il paese senza cielo (1939), la storia post-apocalittica Il cavallo venduto (1963) o l‘avventura esotica Johanna della foresta (1955).

Velký půvab / Il grande incanto. Zdroj / Fonte: Rizzoli (1977).