Guido Crepaux a erotické fantazie v gotických komiksech / Guido Crepaux e le fantasie erotiche nei fumetti gotici

Zdroj / Fonte: Libri Edizioni (1968).

Podobně jako populární žánry italské kinematografie v období 50. až 90. let procházely rozmanitými proměnami a kombinacemi, i komiksy šly cestou nastavování provokativních témat. Jedním z nich byla i sexuální revoluce a rozbíjení společenských tabu v 60. letech. Mezi autory bublinkových seriálů, kteří stavěli čtenáře před eroticky otevřené komiksové příběhy, byl milánský tvůrce Guido Crepaux (1933-2003). Crepaux vytvořil v roce 1965 postavu smyslné fotografky Valentiny Rosselli, jejíž erotická i napínavá dobrodružství mají snový, psychedelický i fantastický rámec a rozvíjejí se skrze široké spektrum žánrových rovin.

Rozsáhlý záběr Crepauxovy tvorby zahrnuje i komiksové adaptace mnohých známých a čtenářsky oblíbených literátů. Právě v jejich vyprávěních nalezl Crepaux v textových i grafických polohách možnosti experimentovat s populárními žánry. Z tvorby autorů jako Jonathan Swift, Robert Louis Stevenson, Edgar Allan Poe, Bram Stoker nebo Mary Shelley převedl do výtvarné podoby příběhy, v nichž nalezl své oblíbené žánrové polohy dobrodružství, gotického vyprávění i fantastiky. Crepauxovo vizuální převyprávění těchto i mnohých jiných literárních předloh se stalo pevnou součástí moderní populární kultury v Itálii.

Erotické náměty, které začal Crepaux poprvé rozvíjet u své hrdinky Valentiny, přivedly autora i ke komiksovým adaptacím společensky a sexuálně provokativním autorům (Markýz De Sade, Leopold von Sacher-Masoch, Georges Bataille, Pauline Réage, Emmanuelle Arsan). Snové vize a erotické fantazie v sérii o Valentině vycházející i z psychoanalytických teorií Sigmunda Freuda, přinesli autorovi největší mezinárodní popularitu i zahraniční vydávání jeho komiksových knih. V první polovině 70. let vznikla také vizuálně stylizovaná adaptace jeho stejnojmenného komiksu Baba Yaga (Ježibaba, 1973), kterou režíroval Corrado Farina.

Zdroj / Fonte: Libri Edizioni (1973).

Così come i generi popolari del cinema italiano dagli anni Cinquanta agli anni Novanta sono passati atraverso varie trasformazioni e combinazioni, anche i fumetti hanno seguito la strada dell‘impostazione di temi provocatori. Uno di questi è stata la rivoluzione sessuale e la rottura dei tabù sociali negli anni ’60. Il creatore milanese Guido Crepaux (1933-2003) è stato tra gli autori di serie illustrative che hanno presentato ai lettori storie a fumetti eroticamente aperte. Nel 1965 Crepaux creò il personaggio della sensuale fotografa Valentina Rosselli, le cui avventure erotiche ed di tensione hanno una struttura onirica, psichedelica e fantastica e si sviluppano attraverso lo spettro ampio di livelli di genere.

Il largo ambito del lavoro di Crepaux comprende anche adattamenti di fumetti di molti scrittori famosi e popolari. È nella loro narrazione che Crepaux trova la possibilità di sperimentare i generi popolari nelle posizioni testuali e grafiche. Dal lavoro di autori come Jonathan Swift, Robert Louis Stevenson, Edgar Allan Poe, Bram Stoker o Mary Shelley, ha trasformato le storie in forma visiva, in cui ha trovato i suoi generi preferiti di avventura, narrativa gotica e fantastica. Le rivisitazioni visive di Crepaux di queste e molte altre opere letterarie sono diventate un appuntamento fisso della moderna cultura popolare in Italia.

I temi erotici che Crepaux sviluppò per la prima volta nella sua eroina Valentina portarono l’autore ad adattamenti a fumetti di autori socialmente e sessualmente provocatori (Marchese De Sade, Leopold von Sacher-Masoch, Georges Bataille, Pauline Réage, Emmanuelle Arsan). Le visioni oniriche e le fantasie erotiche e della serie su Valentina, basata anche sulle teorie psicoanalitiche di Sigmund Freud, hanno portato all’autore la massima popolarità internazionale e la pubblicazione all’estero dei suoi fumetti. Nella prima metà degli anni Settanta è stato realizzato in cinema italiano anche un adattamento visivamente stilizzato del suo fumetto omonimo Baba Yaga (1973), diretto da Corrado Farina.

Zdroj / Fonte: Libri Edizioni (1975).