Sestry Giussani a komiksový superzločinec Diabolik / Le sorelle Giussani e il supercriminale fumettistico Diabolik

Italská populární kultura byla již od počátku 20. století neodmyslitelně spojená s komiksy, které utvářely její rozmanité podoby a tím i cesty ke čtenáři. Mezi široké spektrum různých supermanů patřil od počátku 60. let také nepolapitelný maskovaný zločinec Diabolik, kterého v roce 1962 stvořily sestry Angela Giussani (1922-1987) a Luciana Giussani (1928-2001). Rafinovaný zloděj klenotů, peněz a cenností se těšil takové popularitě, že postupně pronikal i do jiných kulturních a společenských oblastí v Itálii. Autorky založily svou postavu na podobných principech a charakteristikách jako dříve Marcel Allain a Pierre Souvestre u Fantomase.

Brožovaná komiksová série o Diabolikovi vycházela v milánském knižním nakladatelství Astorina založeném v roce 1962 jednou z autorek Angelou Giussani a stala se pevnou součástí četby ve volném čase v mnoha italských domácnostech. V druhé polovině 60. let využil producent Dino De Laurentiis velké čtenářské obliby těchto komiksů a realizoval mezinárodně obsazený film Diabolik (Diabolik, 1967) v režii Maria Bavy s moderní pop a psychedelickou hudbou Ennia Morriconeho. Snímek, který se zejména v zahraničí stal kultovní podívanou, výrazně přispěl k rostoucí popularitě temných a mysteriózních příběhů s maskovaným hrdinou.

Tyto komiksy pohybující se na žánrovém rozhraní temné detektivky, mysteriózního thrilleru, policejního vyprávění a akčního dobrodružství nalezly díky sofistikovaným kombinacím oblibu u několika generací čtenářů v Itálii i zahraničí. Fenomén Diabolik byl již v 60. letech natolik markantní, že se jeho odkazy objevovaly jak v populární kultuře, tak i například v intelektuálních filmech. Třeba v provokativním dramatu Grazie zia (Děkuji, tetičko, 1967) Salvatora Samperiho si mladý hrdina bouřící se proti společenským konvencím nadšeně čte komiksy s Diabolikem s jehož revoltou proti institucím a zákonům se identifikuje.

O dalších italských komiksech a jeho autorech si povíme něco příště.

Zdroj / Fonte: Astorina (1962)

Dall’inizio del XX secolo la cultura popolare italiana è stata indissolubilmente legata al fumetto, che ne ha plasmato le diverse forme e quindi anche i percorsi di lettura. Con arrivo degli anni ‘60, l’ampio spettro di diversi superuomini comprendeva anche l’inafferrabile criminale mascherato Diabolik, creato nel 1962 dalle sorelle Angela Giussani (1922-1987) e Luciana Giussani (1928-2001). Raffinato ladro di gioielli, denaro e oggetti di valore, godette di una tale popolarità da penetrare progressivamente anche in altri ambiti culturali e sociali dell’Italia. Gli autori hanno basato il loro personaggio su principi e caratteristiche simili a quelli di Marcel Allain e Pierre Souvestre con personaggio di Fantomas.

La serie tascabile a fumetti su Diabolik è stata pubblicata dalla casa editrice milanese Astorina, fondata nel 1962 da una delle autrici, Angela Giussani, ed è diventata una parte fissa della lettura del tempo libero in molte famiglie italiane. Nella seconda metà degli anni ‘60, il produttore Dino De Laurentiis approfittò del grande pubblico di questi fumetti e realizzò il film di cast internazionale Diabolik (1967) diretto da Mario Bava con musiche pop moderne e psichedeliche di Ennio Morricone. Il film, divenuto uno spettacolo di culto soprattutto all’estero, contribuì notevolmente alla crescente popolarità delle storie oscure e misteriose con un eroe mascherato.

Questi fumetti, muovendosi sull’interfaccia di genere del giallo nero, del thriller misterioso, del poliziesco e delle storie d’avventura e d’azione, hanno trovato popolarità tra diverse generazioni di lettori in Italia e all’estero grazie alle loro sofisticate combinazioni. Il fenomeno Diabolik era già così sorprendente negli anni ‘60 che i riferimenti ad esso apparivano sia nella cultura popolare che, ad esempio, nei film intellettuali. Ad esempio, nel dramma provocatorio Grazie zia (1967) di Salvatore Samperi, il giovane eroe ribelle alle convenzioni sociali legge con entusiasmo i fumetti con Diabolik, nella cui rivolta contro le istituzioni e le leggi si identifica.

Di altri fumetti italiani e dei loro autori parleremo la prossima volta.

Zdroj / Fonte: Astorina (1968)